O nás

JMÉNO
Místní jméno Tůně povstalo z obecného podstatného jména tůně (tůň = hluboká voda), jakých tu několik vytvořil Bříšťanský (zvaný též Bašnický) potok s mlýnským náhonem. Jméno je v jednotném čísle - z Tůně, v Tůni.

HISTORIE
Ve druhé polovině 16. století drželi Tůni Bořkové z Dohalic, linie mokrovouská. Po nich vlastnil Tůni Karel Stařinský a následně Salomena Macáková z Altenburku, která připojila Sobětuš a s ní tedy i Tůni k sadovskému panství. Sňatkovými vztahy přešly vesnice do rukou Harrachů, v jejichž držení setrvaly až do roku 1848.

Po zrušení nevolnictví a roboty však ještě obyvatelé svobody nenabyli. Půda zůstala v majetku šlechty až do roku 1923 (pozemková reforma). Vrchnost vyžadovala vysoké daně a tak v obci obyvatel spíše ubývalo, v roce 1841 žilo v Tůni jen 14 starousedlíků a 12 baráčníků.

1910 zde působí Hospodářsko-čtenářská beseda, která pozvedla kulturní život.
1926 - zde zapustilo kořeny divadlo a byla zavedena elektřina.
Až do roku 1927 patřila Tůně administrativně k Sobětuši, poté se osamostatnila, od 20. 3. 1992 je místní částí města Nechanice.
1932 založen hasičský sbor na ochranu majetku.
1933 hasiči pořídili motorovou stříkačku.
1948 telefonní přípojka.
1950 obecní rozhlas.
1951 veřejné osvětlení.
2017 tlaková kanalizace.

DEMOGRAFICKÉ A ZEMĚPISNÉ ÚDAJE

Popisných čísel v roce 1969 - 32, v roce 2009 - 37.
Počet obyvatel v roce 1958 - 157, 1963 - 93, 1965 - 95, 2001 - 106, 2012 - 120.

Nadmořská výška - 224 m.
Vzdálenost od Hradce Králové - 18 km; vzdálenost od Nechanic asi 2,5 km.

Dříve byla obec prakticky odříznutá od světa, dnes je zde asfaltová vozovka vedoucí na jedné straně do Sobětuše (odbočka do Nechanic), na druhé straně do Suché.

V místě útulná Hospoda Pod Lipami (otevřeno denně od 18. hodin) a knihovna (otevřeno 1x za 14 dní). 
Vše ostatní je v nedalekých Nechanicích - pošta, školka, škola ...

Většina výše uvedených informací je z knihy Vlastivěda Královéhradecka od Václava Horyny 1969